sobota 1. září 2007

Na autobusovém nádraží

Když jsem včera večer jela od své přítelkyně domů, stal se mi následující příběh. Ne, že by se mi to zdálo zrovna příhodné jej zveřejňovat na blogu, či že bych si z něj dělala hlavu, ale tak nad tím uvažuju a říkám si, proč si to nenapsat do deníčku..

Čekám si tak na autobusovém nádraží v jednom menším městečku, kde má přítelkyně bydlí. Je něco kolem deváté večer tak na celém nádraží jsem pouze já a další dva lidi úplně na opačné straně. Sedl jsem si tak do čekárny, jelikož autobus mi jel až za několik desítek minut, a začal si psát smsku s kamarádem.

V tom se vedle mě posadil nějaký zhruba čtyřicetiletý obtloustlý muž a prý jestli si může sednout. Tak říkám, že klidně a dál si píši smsku.

"Tak co, jedeš od holky?" zeptal se mne náhle ten muž. Sice jsem nevěděl proč se mě na to ptá a co mu do toho je, ale odpověděl jsem mu stroze, že ano.

"Už jste spolu spali?" optal se opět, ale zpozorněl jsem. Raději jsem nic neodpovídal a věnoval se rozepsané smsce, která už teď byla přes 5 zpráv. On mi však začal sahat na kalhoty v místě rozkroku, odstrčil jsem mu ruku a podíval se po celé čekárně, zda je tam ještě někdo. Nebyl.

"Jaká je? Umí dobře kouřit?" ptal se dál, i když jsem nic neodpovídal a stále více mi poklepával na kalhoty v rozkroku. Musel vidět, že nemá otravovat, když jsem ho po každý odstrčil a nic mu neříkal, on však pokračoval.

"Je tam co? Má aspoň 16 cenťáků?" vyzvídal a opět poklepal rukou do mého rozkroku. Co je zač, co chce?! říkal jsem si pro sebe a modlil se, aby někdo do té čekárny přišel. Bál jsem se jen tak vstát a odejít, co kdyby šel za mnou? A tak jsem tam jen tak seděl, nervózně psal smsku a odstrkoval nenechavou ruku spolusedícího který měl stále olezlejší otázky. Chvíli jsem tak přemýšlel, jestli se podobně necítí i holky když jdou s námi do hospody a mi je jen tak kamarádsky osaháváme po kolenou, objímáme a podobně. Ale to zase na druhou stranu pro ně nejsme cizí a ví, co od nás mají očekávat. I tak jsem se v tuhle chvíli cítil dost nesvůj a musel tlouštíka vedle sebe nějak snášet.

"Děláš si to často?" ptal se opět a stejně tak mi poklepal na kalhoty v rozkroku. Můj penis se trochu zachvěl ze stálého dotýkání na moje kalhoty. V tom naštěstí do čekárny přišla nějaká zhruba padesátiletá paní a zeptala se nás na autobus. Měl jsem štěstí, jela do stejného města - a tak jsem společně s ní vyšel k zastávce na nádraží a tlouštíka nechal v čekárně samotného.

Musím říct, že mi to příliš po chuti nebylo a vůbec jsem si nedokázal představit následující minuty, kdyby jsme tam stále zústávali jen my dva, co by asi chtěl?

Žádné komentáře: